Screeningové nástroje pro problémové hraní: PGSI, SOGS, Lie/Bet a OGD-Q
Screeningové nástroje pro problémové hraní se liší počtem otázek i zaměřením — od dvouminutového Lie/Bet po podrobný SOGS a specializovaný OGD-Q pro online hraní. Vysvětlíme, jak se počítá skóre PGSI, SOGS, BBGS, Lie/Bet a OGD-Q a který nástroj zvolit podle vaší situace.
Screeningové nástroje pro problémové hraní jsou krátké dotazníky, které pomáhají orientačně odhadnout míru rizika spojeného s hraním hazardních her. Mezi nejpoužívanější patří PGSI, SOGS, BBGS, Lie/Bet a OGD-Q — liší se počtem otázek, mírou podrobnosti i tím, zda se zaměřují na hraní obecně, nebo konkrétně na online prostředí. Žádný z nich nenahrazuje odbornou diagnózu, ale může být prvním krokem k jejímu vyhledání.
Podle odhadů založených na dotazníku PGSI žije v Česku v riziku problémového hraní 400 až 530 tisíc lidí, z toho 120 až 170 tisíc ve vysokém riziku. Tento přehled vysvětluje, jak se jednotlivé nástroje liší, jak se počítá jejich skóre a který z nich je vhodný podle toho, kolik času máte a zda hrajete spíš offline, nebo online.
Obsah článku
- Přehled screeningových nástrojů — kdy se který hodí
- PGSI — Problem Gambling Severity Index
- SOGS — South Oaks Gambling Screen
- BBGS a Lie/Bet — nejrychlejší dvouminutové screeningy
- OGD-Q — dotazník pro online hraní
- Jak vybrat vhodný nástroj a co dělat dál
- Často kladené otázky
- Závěr
Přehled screeningových nástrojů — kdy se který hodí
Než se pustíte do konkrétního testu, pomůže vědět, že žádný ze zavedených screeningových nástrojů není univerzální „jeden pro všechny”. Každý vznikl v jiné době, pro jiný účel a s jiným kompromisem mezi rychlostí a podrobností. PGSI je dnes nejrozšířenější standardizovaný nástroj s jasně definovanými pásmy rizika, SOGS je starší a podrobnější klinický dotazník, BBGS a Lie/Bet jsou extrémně rychlé screeningy o jedné až třech otázkách a OGD-Q je jediný z pětice vytvořený specificky pro online hazardní hraní. Následující tabulka shrnuje jejich základní parametry.
| Nástroj | Počet položek | Rozsah skóre | Zaměření | Kdy použít |
|---|---|---|---|---|
| PGSI | 9 položek | 0–27 | obecné hraní, posledních 12 měsíců | rychlý, standardizovaný orientační screening pro širokou populaci |
| SOGS | 20 položek | 0–20 | celoživotní i aktuální vzorce hraní | podrobnější posouzení, historicky nejpoužívanější klinický nástroj |
| BBGS | 3 položky | 0–3 (ano/ne) | aktuální rizikové chování dle DSM-IV | velmi rychlý „first-pass" screening, např. v ordinaci praktického lékaře |
| Lie/Bet | 2 položky | 0–2 (ano/ne) | lhaní o hraní a potřeba sázet víc | nejrychlejší možný screening, používán i v českých národních průzkumech NMS |
| OGD-Q | 11 položek | škála 1–5 na položku | specificky online hazardní hraní | posouzení rizika u hráčů, kteří sázejí přes internet |
Z tabulky je patrné, že Lie/Bet a BBGS dávají v podstatě odpověď ano/ne, zatímco PGSI a SOGS rozlišují víc pásem od nízkého po vysoké riziko. OGD-Q je jediný nástroj, který se neptá na hraní obecně, ale cíleně na chování při sázení přes internet, kde jsou rizikové vzorce jiné než u kamenného hraní. Časově se nástroje pohybují od necelé minuty u Lie/Bet a BBGS přes 2 až 3 minuty u PGSI a OGD-Q až po výrazně delší vyplnění SOGS, kde 20 položek na celoživotní i aktuální hraní zabere podstatně víc pozornosti.
Proč nástrojů existuje víc a nejsou zaměnitelné
Důvod, proč vedle sebe existuje pět různých nástrojů, souvisí s tím, jak se hazardní hraní za poslední desetiletí proměnilo. PGSI, SOGS, BBGS i Lie/Bet vznikly v době, kdy dominovalo hraní v kamenných hernách a kasinech, a měří dopady hraní obecně, bez ohledu na to, kde k němu dochází. OGD-Q vznikl až s rozmachem internetového sázení a cíleně se ptá na jevy typické pro online prostředí — nepřetržitou dostupnost, rychlost jednotlivých sázek nebo anonymitu. Platí jednoduché pravidlo: čím méně položek nástroj má, tím rychlejší je orientační odhad, ale tím méně jemně rozlišuje mezi jednotlivými pásmy rizika.
PGSI — Problem Gambling Severity Index
PGSI (Problem Gambling Severity Index) je v současnosti nejpoužívanější standardizovaný nástroj pro screening problémového hraní a bývá také označován jako PGSI test nebo PGSI dotazník. Vytvořili ho v roce 2001 Jackie Ferris a Harold Wynne jako součást kanadského Canadian Problem Gambling Index (CPGI) a dnes ho používá například britská Gambling Commission nebo australská Productivity Commission při populačních šetřeních.
Dotazník má 9 položek, které se neptají na to, jak často nebo kolik hráč sází, ale na dopady hraní na jeho život za posledních 12 měsíců — honbu za ztrátami, finanční potíže, pocit viny, lhaní o rozsahu hraní nebo zdravotní obtíže spojené s hraním. Každá otázka se hodnotí na škále nikdy (0 bodů), někdy (1 bod), většinou (2 body) a téměř vždy (3 body), celkové PGSI skóre se pohybuje v rozmezí 0 až 27 bodů.
Skóre se dělí do čtyř pásem. Skóre 0 znamená non-problem gambling, tedy hraní bez zjevných negativních dopadů. Pásmo 1 až 2 body odpovídá nízkému riziku s malým nebo žádným negativním dopadem, pásmo 3 až 7 bodů střednímu riziku s některými negativními dopady a skóre 8 a více bodů odpovídá problémovému hraní s výraznými negativními dopady a možnou ztrátou kontroly nad hraním.
Tato čtyřstupňová škála je hlavním důvodem, proč se PGSI stal nejcitovanějším nástrojem v odborné i populární literatuře — na rozdíl od binárních screeningů umožňuje rozlišit mezi „v riziku” a „ve vysokém riziku”, což je klíčové i pro to, jakou míru podpory člověku doporučit.
Kdy použít PGSI
PGSI je dobrou volbou jako první orientační krok pro kohokoli, kdo si není jistý svým vztahem k hraní. Vyplnění zabere přibližně 2 až 3 minuty a devět otázek nabízí dostatečnou podrobnost pro smysluplné zařazení do pásma rizika, aniž by dotazník byl zbytečně dlouhý. Pokud si chcete PGSI test vyzkoušet přímo, interaktivní verzi s okamžitým a anonymním výsledkem najdete v sekci Zodpovědné hraní na tomto webu — vyplnění nevyžaduje registraci a výsledek se zobrazí ihned po odeslání. Test má stejných 9 otázek popsaných výše a stejná čtyři pásma rizika.
SOGS — South Oaks Gambling Screen
SOGS (South Oaks Gambling Screen) patří mezi nejstarší a historicky nejpoužívanější klinické screeningové nástroje pro problémové hraní, často zmiňovaný jako SOGS test. Dotazník má 20 položek a skóre se počítá jako prostý součet kladných odpovědí, tedy v rozmezí 0 až 20 bodů.
Tradičně platí cut-off 5 a více bodů jako hranice pro „probable pathological gambler” (pravděpodobný patologický hráč). Novější revalidační studie ale upozorňují, že tato hranice generuje vysoký podíl falešně pozitivních výsledků, a doporučují pro přesnější odhad zvážit přísnější hranici 8 a více bodů. Zatímco PGSI se ptá výhradně na posledních 12 měsíců, SOGS zahrnuje i celoživotní vzorce hraní, což z něj dělá podrobnější, ale zároveň časově náročnější nástroj.
SOGS vznikl už v 80. letech jako jeden z prvních pokusů standardizovat posouzení patologického hráčství podle tehdejších diagnostických kritérií a dodnes se používá zejména v odborném poradenském a klinickém prostředí, kde má smysl získat podrobnější obraz než jen orientační pásmo rizika. Právě proto, že je delší a zahrnuje otázky na historii hraní, se v běžné populační nebo svépomocné praxi používá méně často než PGSI. Přesun doporučovaného cut-off skóre z 5 na 8 bodů je zajímavý i proto, že ukazuje, jak se s dalším výzkumem zpřesňují i nástroje považované dlouhá léta za standard — nižší hranice sice zachytí víc lidí, ale zároveň mezi nimi bude víc těch, u kterých se problémové hraní ve skutečnosti nepotvrdí.
Kdy použít SOGS
SOGS se hodí tam, kde je potřeba podrobnější klinický obraz, například v odborném poradenském kontextu nebo při hlubším posouzení hráče, u kterého už jiný nástroj naznačil zvýšené riziko. Pro rychlou orientaci laika je ale ve srovnání s PGSI, Lie/Bet nebo BBGS zbytečně dlouhý — 20 otázek na celoživotní i aktuální vzorce hraní zabere podstatně víc času než dvouminutový nebo tříminutový screening.
BBGS a Lie/Bet — nejrychlejší dvouminutové screeningy
BBGS (Brief Biosocial Gambling Screen) a Lie/Bet jsou dva nejrychlejší dostupné screeningové nástroje pro problémové hraní — oba je možné vyplnit za necelou minutu.
BBGS má 3 položky odvozené z diagnostických kritérií DSM-IV pro patologické hráčství a ptá se na období posledních 12 měsíců: zda hráč pociťoval neklid nebo podrážděnost při pokusu omezit hraní, zda skrýval rozsah svého hraní před rodinou nebo přáteli a zda měl kvůli hraní finanční potíže, které si vyžádaly pomoc od rodiny, přátel nebo sociální pomoci. Stačí jediná kladná odpověď a screening se považuje za pozitivní. V původní validační studii měl BBGS senzitivitu 0,96 (76 ze 79 patologických hráčů správně identifikováno) a specificitu 0,99 (10 892 z 11 027 hráčů bez patologického hraní správně vyloučeno) — jde o velmi přesný „first-pass” screening, hodící se například do ordinace praktického lékaře.
Lie/Bet dotazník má jen 2 položky, které v roce 1997 navrhli Johnson, Hamer, Nora a kolegové: „Musel/a jste někdy lhát blízkým lidem o tom, kolik jste hrál/a?” a „Cítil/a jste někdy potřebu sázet čím dál víc peněz?”. Stejně jako u BBGS stačí kladná odpověď na jednu otázku k pozitivnímu screeningu. Původní validace uvádí senzitivitu 0,99 a specificitu 0,91, následná studie na 295 mužích a 128 ženách pak senzitivitu 1,00 a specificitu 0,85. V českém prostředí se Lie/Bet dotazník používá vedle PGSI v národních výzkumech užívání návykových látek a hazardu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS).
Kdy použít BBGS nebo Lie/Bet
Oba nástroje se hodí tam, kde je potřeba maximální rychlost — například jako úvodní otázka v obecném zdravotním dotazníku, při vstupním pohovoru v poradně nebo v populačním průzkumu, kde delší nástroj není prakticky proveditelný. Nejsou určeny k jemnému rozlišení pásem rizika jako PGSI; jde spíš o binární signál, jestli se vyplatí věnovat tématu víc pozornosti, nebo ne. Pozitivní výsledek u BBGS nebo Lie/Bet neznamená diagnózu, ale jasné doporučení pokračovat některým z podrobnějších nástrojů, například PGSI.
OGD-Q — dotazník pro online hraní
OGD-Q (Online Gambling Disorder Questionnaire), tedy OGD-Q dotazník, vytvořil v roce 2020 tým González-Cabrera a kolegů jako první nástroj určený specificky pro online hazardní hraní. Zatímco PGSI, SOGS, BBGS i Lie/Bet vznikly pro hraní obecně, bez ohledu na to, kde probíhá, OGD-Q cíleně měří rizikové vzorce typické pro internetové sázení.
Dotazník má 11 položek hodnocených na škále od 1 (nikdy) do 5 (každý den) za posledních 12 měsíců a vychází z diagnostických kritérií DSM-5 (kód 312.31) a ICD-11 (kód 6C50.1 pro převážně online hazardní hraní), přizpůsobených jevům typickým pro internetové prostředí. Orientační pravidlo říká, že pokud se problém objeví ve 4 nebo více z 11 položek za posledních 12 měsíců, zvažuje se přítomnost takzvaného online gambling disorder.
OGD-Q je zároveň jediným z pěti popisovaných nástrojů, který má oficiální českou validaci. V roce 2025 ji provedli Helvich J., Novak L., Meier Z. a kolegové na celostátním vzorku 5 985 dospělých Čechů (International Journal of Mental Health and Addiction, DOI 10.1007/s11469-025-01539-6). Validační studie potvrdila dobrou vnitřní konzistenci dotazníku a stabilitu jeho struktury napříč pohlavím i věkovými skupinami, což znamená, že výsledky lze u nás spolehlivě srovnávat mezi různými skupinami hráčů.
Pro srovnání, průměrný respondent validační studie měl 30,8 let a přibližně dvě třetiny (65,5 %) tvořily ženy — validace tedy neproběhla jen na typickém profilu rizikového hráče, ale na širokém vzorku dospělé populace.
Kdy použít OGD-Q
OGD-Q je vhodný specificky pro hráče, kteří sázejí převážně nebo výhradně online. Obecné nástroje jako PGSI nebo SOGS totiž nerozlišují mezi hraním v kamenné herně a hraním na internetu, zatímco OGD-Q cílí přímo na rizikové vzorce, které jsou pro online prostředí typické — rychlost jednotlivých sázek, neomezenou dostupnost sázení kdykoliv během dne i noci a relativní anonymitu ve srovnání s fyzickou přítomností v herně nebo kasinu. Pokud hrajete výhradně online, dá vám OGD-Q přesnější obraz než obecný nástroj.
Jak vybrat vhodný nástroj a co dělat dál
Volba vhodného nástroje závisí hlavně na tom, kolik času máte a jak podrobný obraz potřebujete. Pokud chcete jen rychlou orientaci, sáhněte po Lie/Bet nebo BBGS — obě zaberou necelou minutu. Pokud chcete standardizované pásmo rizika s jasně definovanými hranicemi, zvolte PGSI. Pokud hrajete převážně nebo výhradně online, nejpřesnější obraz vám dá OGD-Q. A pokud potřebujete podrobnější klinický obraz zahrnující i celoživotní vzorce hraní, například v poradenském kontextu, je na místě SOGS.
Bez ohledu na to, který nástroj zvolíte, platí jedno důležité upozornění: žádný z těchto pěti dotazníků není lékařská diagnóza. Vyšší skóre nebo pozitivní výsledek screeningu znamená doporučení k dalšímu posouzení, ne potvrzenou poruchu. Definitivní diagnózu, například podle klasifikace MKN-10 nebo DSM-5-TR, může stanovit pouze adiktolog nebo psychiatr na základě podrobného klinického vyšetření — přehled formálních diagnostických kritérií najdete v samostatném článku o diagnostice hráčské poruchy.
Pokud vám u kteréhokoli z nástrojů vyšlo zvýšené riziko, nejde o důvod k obavám, ale o užitečný signál. V sekci Závislosti — Pomoc najdete přehled organizací a kontaktů, na které se můžete obrátit, ať už jde o vás, nebo o někoho blízkého.
Pokud si nejste jistí, kterým nástrojem začít, není chybou zvolit ten nejrychlejší — Lie/Bet nebo BBGS — a v případě pozitivního výsledku pokračovat podrobnějším PGSI nebo OGD-Q. Screening tímto způsobem funguje jako první síto, ne jako jednorázové definitivní rozhodnutí, a kombinace kratšího a delšího nástroje dává spolehlivější obraz než spoléhání se jen na jeden z nich.
Často kladené otázky
Závěr
Pět popsaných nástrojů — PGSI, SOGS, BBGS, Lie/Bet a OGD-Q — nabízí různě rychlé a různě podrobné způsoby, jak si orientačně odhadnout riziko problémového hraní. Od dvouminutového Lie/Bet přes standardizovaný PGSI se čtyřmi pásmy rizika až po podrobnější SOGS a specializovaný OGD-Q pro online hraní si každý najde nástroj odpovídající tomu, kolik času má a jak sází. Žádný ze screeningových nástrojů pro problémové hraní ale nenahrazuje odbornou diagnózu — pokud vám vyšlo zvýšené riziko, je namístě probrat výsledek s adiktologem nebo psychiatrem a nastavit si jasné limity pro čas i peníze věnované hraní. Vyplnění je anonymní, zabere jen pár minut a výsledek vám může pomoci včas rozpoznat, kdy hraní přestává být jen zábavou.