Ověřeno experty 🔒 SSL zabezpečeno 📅 Aktualizováno: září 2026
18+ Hrejte zodpovědně

Screeningové nástroje pro problémové hraní: PGSI, SOGS, Lie/Bet a OGD-Q

Screeningové nástroje pro problémové hraní se liší počtem otázek i zaměřením — od dvouminutového Lie/Bet po podrobný SOGS a specializovaný OGD-Q pro online hraní. Vysvětlíme, jak se počítá skóre PGSI, SOGS, BBGS, Lie/Bet a OGD-Q a který nástroj zvolit podle vaší situace.

Autor Jakub Zofcak casino / bonuses
Publikováno

Screeningové nástroje pro problémové hraní jsou krátké dotazníky, které pomáhají orientačně odhadnout míru rizika spojeného s hraním hazardních her. Mezi nejpoužívanější patří PGSI, SOGS, BBGS, Lie/Bet a OGD-Q — liší se počtem otázek, mírou podrobnosti i tím, zda se zaměřují na hraní obecně, nebo konkrétně na online prostředí. Žádný z nich nenahrazuje odbornou diagnózu, ale může být prvním krokem k jejímu vyhledání.

Podle odhadů založených na dotazníku PGSI žije v Česku v riziku problémového hraní 400 až 530 tisíc lidí, z toho 120 až 170 tisíc ve vysokém riziku. Tento přehled vysvětluje, jak se jednotlivé nástroje liší, jak se počítá jejich skóre a který z nich je vhodný podle toho, kolik času máte a zda hrajete spíš offline, nebo online.

Obsah článku

Přehled screeningových nástrojů — kdy se který hodí

Než se pustíte do konkrétního testu, pomůže vědět, že žádný ze zavedených screeningových nástrojů není univerzální „jeden pro všechny”. Každý vznikl v jiné době, pro jiný účel a s jiným kompromisem mezi rychlostí a podrobností. PGSI je dnes nejrozšířenější standardizovaný nástroj s jasně definovanými pásmy rizika, SOGS je starší a podrobnější klinický dotazník, BBGS a Lie/Bet jsou extrémně rychlé screeningy o jedné až třech otázkách a OGD-Q je jediný z pětice vytvořený specificky pro online hazardní hraní. Následující tabulka shrnuje jejich základní parametry.

NástrojPočet položekRozsah skóreZaměřeníKdy použít
PGSI9 položek0–27obecné hraní, posledních 12 měsícůrychlý, standardizovaný orientační screening pro širokou populaci
SOGS20 položek0–20celoživotní i aktuální vzorce hranípodrobnější posouzení, historicky nejpoužívanější klinický nástroj
BBGS3 položky0–3 (ano/ne)aktuální rizikové chování dle DSM-IVvelmi rychlý „first-pass" screening, např. v ordinaci praktického lékaře
Lie/Bet2 položky0–2 (ano/ne)lhaní o hraní a potřeba sázet vícnejrychlejší možný screening, používán i v českých národních průzkumech NMS
OGD-Q11 položekškála 1–5 na položkuspecificky online hazardní hraníposouzení rizika u hráčů, kteří sázejí přes internet

Z tabulky je patrné, že Lie/Bet a BBGS dávají v podstatě odpověď ano/ne, zatímco PGSI a SOGS rozlišují víc pásem od nízkého po vysoké riziko. OGD-Q je jediný nástroj, který se neptá na hraní obecně, ale cíleně na chování při sázení přes internet, kde jsou rizikové vzorce jiné než u kamenného hraní. Časově se nástroje pohybují od necelé minuty u Lie/Bet a BBGS přes 2 až 3 minuty u PGSI a OGD-Q až po výrazně delší vyplnění SOGS, kde 20 položek na celoživotní i aktuální hraní zabere podstatně víc pozornosti.

Proč nástrojů existuje víc a nejsou zaměnitelné

Důvod, proč vedle sebe existuje pět různých nástrojů, souvisí s tím, jak se hazardní hraní za poslední desetiletí proměnilo. PGSI, SOGS, BBGS i Lie/Bet vznikly v době, kdy dominovalo hraní v kamenných hernách a kasinech, a měří dopady hraní obecně, bez ohledu na to, kde k němu dochází. OGD-Q vznikl až s rozmachem internetového sázení a cíleně se ptá na jevy typické pro online prostředí — nepřetržitou dostupnost, rychlost jednotlivých sázek nebo anonymitu. Platí jednoduché pravidlo: čím méně položek nástroj má, tím rychlejší je orientační odhad, ale tím méně jemně rozlišuje mezi jednotlivými pásmy rizika.

PGSI — Problem Gambling Severity Index

PGSI (Problem Gambling Severity Index) je v současnosti nejpoužívanější standardizovaný nástroj pro screening problémového hraní a bývá také označován jako PGSI test nebo PGSI dotazník. Vytvořili ho v roce 2001 Jackie Ferris a Harold Wynne jako součást kanadského Canadian Problem Gambling Index (CPGI) a dnes ho používá například britská Gambling Commission nebo australská Productivity Commission při populačních šetřeních.

Dotazník má 9 položek, které se neptají na to, jak často nebo kolik hráč sází, ale na dopady hraní na jeho život za posledních 12 měsíců — honbu za ztrátami, finanční potíže, pocit viny, lhaní o rozsahu hraní nebo zdravotní obtíže spojené s hraním. Každá otázka se hodnotí na škále nikdy (0 bodů), někdy (1 bod), většinou (2 body) a téměř vždy (3 body), celkové PGSI skóre se pohybuje v rozmezí 0 až 27 bodů.

Skóre se dělí do čtyř pásem. Skóre 0 znamená non-problem gambling, tedy hraní bez zjevných negativních dopadů. Pásmo 1 až 2 body odpovídá nízkému riziku s malým nebo žádným negativním dopadem, pásmo 3 až 7 bodů střednímu riziku s některými negativními dopady a skóre 8 a více bodů odpovídá problémovému hraní s výraznými negativními dopady a možnou ztrátou kontroly nad hraním.

Tato čtyřstupňová škála je hlavním důvodem, proč se PGSI stal nejcitovanějším nástrojem v odborné i populární literatuře — na rozdíl od binárních screeningů umožňuje rozlišit mezi „v riziku” a „ve vysokém riziku”, což je klíčové i pro to, jakou míru podpory člověku doporučit.

Kdy použít PGSI

PGSI je dobrou volbou jako první orientační krok pro kohokoli, kdo si není jistý svým vztahem k hraní. Vyplnění zabere přibližně 2 až 3 minuty a devět otázek nabízí dostatečnou podrobnost pro smysluplné zařazení do pásma rizika, aniž by dotazník byl zbytečně dlouhý. Pokud si chcete PGSI test vyzkoušet přímo, interaktivní verzi s okamžitým a anonymním výsledkem najdete v sekci Zodpovědné hraní na tomto webu — vyplnění nevyžaduje registraci a výsledek se zobrazí ihned po odeslání. Test má stejných 9 otázek popsaných výše a stejná čtyři pásma rizika.

SOGS — South Oaks Gambling Screen

SOGS (South Oaks Gambling Screen) patří mezi nejstarší a historicky nejpoužívanější klinické screeningové nástroje pro problémové hraní, často zmiňovaný jako SOGS test. Dotazník má 20 položek a skóre se počítá jako prostý součet kladných odpovědí, tedy v rozmezí 0 až 20 bodů.

Tradičně platí cut-off 5 a více bodů jako hranice pro „probable pathological gambler” (pravděpodobný patologický hráč). Novější revalidační studie ale upozorňují, že tato hranice generuje vysoký podíl falešně pozitivních výsledků, a doporučují pro přesnější odhad zvážit přísnější hranici 8 a více bodů. Zatímco PGSI se ptá výhradně na posledních 12 měsíců, SOGS zahrnuje i celoživotní vzorce hraní, což z něj dělá podrobnější, ale zároveň časově náročnější nástroj.

SOGS vznikl už v 80. letech jako jeden z prvních pokusů standardizovat posouzení patologického hráčství podle tehdejších diagnostických kritérií a dodnes se používá zejména v odborném poradenském a klinickém prostředí, kde má smysl získat podrobnější obraz než jen orientační pásmo rizika. Právě proto, že je delší a zahrnuje otázky na historii hraní, se v běžné populační nebo svépomocné praxi používá méně často než PGSI. Přesun doporučovaného cut-off skóre z 5 na 8 bodů je zajímavý i proto, že ukazuje, jak se s dalším výzkumem zpřesňují i nástroje považované dlouhá léta za standard — nižší hranice sice zachytí víc lidí, ale zároveň mezi nimi bude víc těch, u kterých se problémové hraní ve skutečnosti nepotvrdí.

Kdy použít SOGS

SOGS se hodí tam, kde je potřeba podrobnější klinický obraz, například v odborném poradenském kontextu nebo při hlubším posouzení hráče, u kterého už jiný nástroj naznačil zvýšené riziko. Pro rychlou orientaci laika je ale ve srovnání s PGSI, Lie/Bet nebo BBGS zbytečně dlouhý — 20 otázek na celoživotní i aktuální vzorce hraní zabere podstatně víc času než dvouminutový nebo tříminutový screening.

BBGS a Lie/Bet — nejrychlejší dvouminutové screeningy

BBGS (Brief Biosocial Gambling Screen) a Lie/Bet jsou dva nejrychlejší dostupné screeningové nástroje pro problémové hraní — oba je možné vyplnit za necelou minutu.

BBGS má 3 položky odvozené z diagnostických kritérií DSM-IV pro patologické hráčství a ptá se na období posledních 12 měsíců: zda hráč pociťoval neklid nebo podrážděnost při pokusu omezit hraní, zda skrýval rozsah svého hraní před rodinou nebo přáteli a zda měl kvůli hraní finanční potíže, které si vyžádaly pomoc od rodiny, přátel nebo sociální pomoci. Stačí jediná kladná odpověď a screening se považuje za pozitivní. V původní validační studii měl BBGS senzitivitu 0,96 (76 ze 79 patologických hráčů správně identifikováno) a specificitu 0,99 (10 892 z 11 027 hráčů bez patologického hraní správně vyloučeno) — jde o velmi přesný „first-pass” screening, hodící se například do ordinace praktického lékaře.

Lie/Bet dotazník má jen 2 položky, které v roce 1997 navrhli Johnson, Hamer, Nora a kolegové: „Musel/a jste někdy lhát blízkým lidem o tom, kolik jste hrál/a?” a „Cítil/a jste někdy potřebu sázet čím dál víc peněz?”. Stejně jako u BBGS stačí kladná odpověď na jednu otázku k pozitivnímu screeningu. Původní validace uvádí senzitivitu 0,99 a specificitu 0,91, následná studie na 295 mužích a 128 ženách pak senzitivitu 1,00 a specificitu 0,85. V českém prostředí se Lie/Bet dotazník používá vedle PGSI v národních výzkumech užívání návykových látek a hazardu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS).

Kdy použít BBGS nebo Lie/Bet

Oba nástroje se hodí tam, kde je potřeba maximální rychlost — například jako úvodní otázka v obecném zdravotním dotazníku, při vstupním pohovoru v poradně nebo v populačním průzkumu, kde delší nástroj není prakticky proveditelný. Nejsou určeny k jemnému rozlišení pásem rizika jako PGSI; jde spíš o binární signál, jestli se vyplatí věnovat tématu víc pozornosti, nebo ne. Pozitivní výsledek u BBGS nebo Lie/Bet neznamená diagnózu, ale jasné doporučení pokračovat některým z podrobnějších nástrojů, například PGSI.

OGD-Q — dotazník pro online hraní

OGD-Q (Online Gambling Disorder Questionnaire), tedy OGD-Q dotazník, vytvořil v roce 2020 tým González-Cabrera a kolegů jako první nástroj určený specificky pro online hazardní hraní. Zatímco PGSI, SOGS, BBGS i Lie/Bet vznikly pro hraní obecně, bez ohledu na to, kde probíhá, OGD-Q cíleně měří rizikové vzorce typické pro internetové sázení.

Dotazník má 11 položek hodnocených na škále od 1 (nikdy) do 5 (každý den) za posledních 12 měsíců a vychází z diagnostických kritérií DSM-5 (kód 312.31) a ICD-11 (kód 6C50.1 pro převážně online hazardní hraní), přizpůsobených jevům typickým pro internetové prostředí. Orientační pravidlo říká, že pokud se problém objeví ve 4 nebo více z 11 položek za posledních 12 měsíců, zvažuje se přítomnost takzvaného online gambling disorder.

OGD-Q je zároveň jediným z pěti popisovaných nástrojů, který má oficiální českou validaci. V roce 2025 ji provedli Helvich J., Novak L., Meier Z. a kolegové na celostátním vzorku 5 985 dospělých Čechů (International Journal of Mental Health and Addiction, DOI 10.1007/s11469-025-01539-6). Validační studie potvrdila dobrou vnitřní konzistenci dotazníku a stabilitu jeho struktury napříč pohlavím i věkovými skupinami, což znamená, že výsledky lze u nás spolehlivě srovnávat mezi různými skupinami hráčů.

Pro srovnání, průměrný respondent validační studie měl 30,8 let a přibližně dvě třetiny (65,5 %) tvořily ženy — validace tedy neproběhla jen na typickém profilu rizikového hráče, ale na širokém vzorku dospělé populace.

Kdy použít OGD-Q

OGD-Q je vhodný specificky pro hráče, kteří sázejí převážně nebo výhradně online. Obecné nástroje jako PGSI nebo SOGS totiž nerozlišují mezi hraním v kamenné herně a hraním na internetu, zatímco OGD-Q cílí přímo na rizikové vzorce, které jsou pro online prostředí typické — rychlost jednotlivých sázek, neomezenou dostupnost sázení kdykoliv během dne i noci a relativní anonymitu ve srovnání s fyzickou přítomností v herně nebo kasinu. Pokud hrajete výhradně online, dá vám OGD-Q přesnější obraz než obecný nástroj.

Jak vybrat vhodný nástroj a co dělat dál

Volba vhodného nástroje závisí hlavně na tom, kolik času máte a jak podrobný obraz potřebujete. Pokud chcete jen rychlou orientaci, sáhněte po Lie/Bet nebo BBGS — obě zaberou necelou minutu. Pokud chcete standardizované pásmo rizika s jasně definovanými hranicemi, zvolte PGSI. Pokud hrajete převážně nebo výhradně online, nejpřesnější obraz vám dá OGD-Q. A pokud potřebujete podrobnější klinický obraz zahrnující i celoživotní vzorce hraní, například v poradenském kontextu, je na místě SOGS.

Bez ohledu na to, který nástroj zvolíte, platí jedno důležité upozornění: žádný z těchto pěti dotazníků není lékařská diagnóza. Vyšší skóre nebo pozitivní výsledek screeningu znamená doporučení k dalšímu posouzení, ne potvrzenou poruchu. Definitivní diagnózu, například podle klasifikace MKN-10 nebo DSM-5-TR, může stanovit pouze adiktolog nebo psychiatr na základě podrobného klinického vyšetření — přehled formálních diagnostických kritérií najdete v samostatném článku o diagnostice hráčské poruchy.

Pokud vám u kteréhokoli z nástrojů vyšlo zvýšené riziko, nejde o důvod k obavám, ale o užitečný signál. V sekci Závislosti — Pomoc najdete přehled organizací a kontaktů, na které se můžete obrátit, ať už jde o vás, nebo o někoho blízkého.

Pokud si nejste jistí, kterým nástrojem začít, není chybou zvolit ten nejrychlejší — Lie/Bet nebo BBGS — a v případě pozitivního výsledku pokračovat podrobnějším PGSI nebo OGD-Q. Screening tímto způsobem funguje jako první síto, ne jako jednorázové definitivní rozhodnutí, a kombinace kratšího a delšího nástroje dává spolehlivější obraz než spoléhání se jen na jeden z nich.

Často kladené otázky

Závěr

Pět popsaných nástrojů — PGSI, SOGS, BBGS, Lie/Bet a OGD-Q — nabízí různě rychlé a různě podrobné způsoby, jak si orientačně odhadnout riziko problémového hraní. Od dvouminutového Lie/Bet přes standardizovaný PGSI se čtyřmi pásmy rizika až po podrobnější SOGS a specializovaný OGD-Q pro online hraní si každý najde nástroj odpovídající tomu, kolik času má a jak sází. Žádný ze screeningových nástrojů pro problémové hraní ale nenahrazuje odbornou diagnózu — pokud vám vyšlo zvýšené riziko, je namístě probrat výsledek s adiktologem nebo psychiatrem a nastavit si jasné limity pro čas i peníze věnované hraní. Vyplnění je anonymní, zabere jen pár minut a výsledek vám může pomoci včas rozpoznat, kdy hraní přestává být jen zábavou.